Rozhovor na webu Hard-core.sk (3.1.2014)

roz-hc-sk

Cau Mazi, skus najpr povedat kto si, odkial si, kolko si, co robis a tak.

Čauko chalan, jsem klasickej jihlavskej hajzl, čekuju svůj hood už čtvrt století a momentálně pracuju jako sociální pracovník v nízkoprahovým klubu u nás v Jihlavě. Mimoto dělám spoustu různejch věcí a jak už to tak v tomhle případě bývá, ani jednu pořádně.

Klasicky, ako si sa dostal k punku? Urcite si pamatas na prvu kazetu, prvy koncert a prvy vinyl co si si kupil tak nam o tom nieco povedz, prosim.

Řekl bych, že k punku mě dostali moji rodiče, nebyl to ale ten „punk“, jako kazety a tak, ale spíš ta nadnesená filozofie okolo, jakože už od mala v mým pokojíčku spávali kdejaký zjeváci a zjevačky a měl jsem spoustu strejdů a tet ze všech koutů republiky a světa, pořád jsme někde divoce vejletili a celkově to bylo dost punkový. Pak s těma kazetama, čírem a řetězama přišel můj bratránek, kterej mi přehrál někdy v osmý třídě starý kazety šmoulů na slobodnou európu, e!ečka, nvú, exploited a podobnýma blbostma. Rodiče poslouchali plastiky, velvety a podobný štýlo, takže pro mě něco novýho a divokýho. S tím souvisela i změna na divokou imidž, psí obojky, řetězy a šílený hadry pocákaný barvou, první palach punk koncerty v Havlíčkově Brodě v Roxoru, či Vagoně, v Jihlavě v Áčku, či Maňáně – nic z toho už neexistuje. Vinyly se ke mně dostali až pěknou řádku let pozděj, do tý doby sem nastřádal slušnou sbírku kazet, který sem hobloval 24 hodin v kuse. První vinylek si už nepamatuju, ale mezi prvníma byly asi Los Fastidios…

Do ankety „punk po 30tke“ ta sice este nezaradia, ale kapelam, koncertom, zinom a roznym aktivitam sa venujes uz dost dlho. Ako to cele zacalo? Co bolo tvojou prvou aktivitou v ramci hc/punku a co bolo starterom?

Motám se v tom zhruba deset let, uteklo to jako voda.. Začalo to na koncertě v Havlbrodě ve Vagoně (jak už sem psal), kde jsem si poprvý místo piva a rumu koupil v nějakým distru brožurku o anarchismu, doma jsem to vytáhl a táta zase vytáhl ze skříně sbírku A Kontry a Vokno magazínu z přelomu devadesátek, kterou mi předal, s tím, že se tam možná dozvím něco víc 🙂 Tak jsem to hltal a hltal, i když už leccos bylo dost neaktuální. Nu a pak se z Polné (jedno malý město u Jihlavy) vyklubali lidi z kapel okolo Průmyslové Smrti, Mimoritmusu, či Proletářů Všech Zemí, kteří v Polné a v Jihlavě dělali koncerty. Mojí první aktivitou byla kapela, viz níže, startérem byla samozřejmě atmosféra, která v tý době v Jihlavě jela a aktivity, který tu fungovali, ty mě fakt nakoply.

Spoznali sme sa, ked si spieval v Ruce po Obrne. Tato kapela myslim nemala dlhu zivotnost, ale urcite sa dostala do povedomia. Skus nam priblizit jej fungovanie, bola to vlastne tvoja prva kapela?

Ruce Po Obrně začali hrát na jaře roku 2003, já se k nim přidal v roce 2005 a poslední koncert jsme odehráli v řijnu 2009, takže bych řekl že ta životnost byla celkem dlouhá a odehráli jsme celkem dost koncertů, podívali jsme se i za hranice (Rumunsko, Slovinsko, Německo, Maďarsko, Slovensko), takže v podvědomí sme určitě byli a i dneska si lidi vzpomenou na ten bordel, hehe.. Moje první kapela se jmenovala Past Na Důchotce, což byl punk jak noha, původně jsem hrál na basu, ale jednou když ve zkušebně nebyla (zkoušeli jsme v Polné ve zkušebně Mimoritmu), tak mi řekli ať zpívám a tak to už zůstalo, tam sme hráli s dlouholetým kemošem Jirkou (zdravím!) a Mičlem (zpěvák z Průmyslové Smrti). Potom jsem zároveň zpíval v kapele Masakr, což byla parta metaláků z Měšína (zkoušeli jsme v garáži na traktory v JZD Měšín) a mimojiné punkáč Cejny (kytarista Rapsöd), hráli sme covery od Debustrol, Malomocnost Prázdnoty a kapel, který jsem ani neznal, odehráli sme jeden koncert v Měšíně na návsi v otevřený ávii a pak nás tak nějak s Cejnem vykopli, páč sme byli moc pankáči. Až poté mě draftovali RPO a už to jelo. V tý době sem byl ještě na základce, kluci byli o dost starší, takže to byla škola jak se patří. Koukni na http://bandzone.cz/rucepoobrne , tam najdeš texty, a vály k poslechu. Jeli sme si špinavej nakřáplej punk a šířili bikepunx poselství po světě, čistý zlo. Vyšlo nám kazetový splitko s Tupak Amaru a pak cédéčkový splitko s Postgusto, který se dá stáhnout zadara i s bookletem na webu viz výše. Tohle období bylo fakt krásný, dnes se občas vídám jen s bubeníkem, kterej nonstop cestuje po světě se svým projektem MC Broko (http://mcbroko.net/), zbytek kluků je někde v díře a nebo v Brně (čau Džogy) haha..

Kratko na to, co som sa zoznamil s tebou som sa stretol aj so zinom Chyba. Potom som narazil na stranky Chyby a zistil som, ze nie je len Chyba zin ale aj Chyba crew, Chyba diy rec., Chyba distro. Kedy to zacalo a kto vsetko sa o to stara/l. Je cely Chyba projekt este aktivny?

Ó ano, Chyba zin je jakási ročenka, která od roku 2005 vychází (krom roku 2012) v roční pravidelnosti. Je definovanej jako občasník, takže občas. Posledních pár čísel vychází v nákladu 400-500 kusů, prodává se za nákladovou, nebo dobrovolnou cenu a na každým čísle se podílelo různé kvantum lidí (jednou i ty, se svoji alko historkou, haha). Momentálně vyšlo devátý číslo (duben 2013), který mělo vyjít v létě 2012, ale začal sem pracovat a dělat i jiný věci, takže to šlo celý do pozadí. Holt nic se nemá dalajlámat přes koleno, jak pravil MC Smrd. Chyba crew sem tvořil já a pár mých nejbližších, největší podpora byla u rodičů. Pod hlavičkou chyba crew jsme dělali koncerty na garáži DIY, v Edgaru, Ponorce v Jihlavě, na Staré Kovárně ve Štokách u Jihlavy a posledních pár ve Vegalité v Brně. Dále sme dělali cyklojízdy, uklízení lesů, apod. Distro jsem před dvouma rokama znovuobnovil, vozím ho po našich koncertech a hlavně se zaměřuju na čtivo (knihy, pamflety, fanziny, brožury,…) zabývající se anarchismem, veganstvím, právem zvířat, apod. Vše najdete na webu http://chyba.a-punk.cz/ který celkem stagnuje, ale slouží i jako archiv. Chyba records také stále funguje, i když už míň, naposled vyšlo CD Křikzticha, emsý Kolona a LP Tupak Amaru, nyní se chystá hiphopová benefiční kompilačka na ABC „Za plotem a za mříží“ a nový album Křikzticha… Takže Chyba je stále naživu!

Postupom casu som narazil na dalsie a dalsie kapely z Jihlavy a okolia a napriek tomu, ze hrali odlisnu hudbu objavovali sa na spolocnych akciach. Rovnako styl, ktory hrali nebol az tak klasicky. Co nam mozes povedat o kapelovej spolupraci v Jihlave a skupinach ako HFD, Human Steak , Proletari fsech zemi, Mimoritmus atd.

Byl to zajímavej úkaz, v tý době bych řekl málo viděnej, pokud se nepletu. V každým městě si ty scény tak nějak všichni jeli jedno štýlo a když byl koncert, tak o nějaký multižánrovosti se moc nedalo mluvit, prostě si jel na punk, nebo na crust, nebo na skáčko a hotovo. My sme se snažili to kombinovat a i lidi tak byly celkem nastavený, takže jak už píšeš, na jedný akci si viděl partu hipízáckýho ska/folku HFD, společně s Průmyslovou Smrtí, což je total fastcore drťka a potom třeba Human Steak, což v tý době byl třeba grunge, vše zakončeno bizarní diskotékou. Mě se tenhle styl propojování líbí i dnes, i když vlastně skoro nikdo z těch kapel nehraje. Každopádně všichni mají svý čestný místo na tom pomyslným pomníku jihlavskýho podzemí, který změnilo celej můj život. Díky tomuhle podhoubí se tu ale zase utvořilo pár novejch kapel.

Ako sa zije v Jihlave dnes? Mam pocit, ze vela ludi sa z nej prestahovali do Brna alebo Prahy, je to tak?

Jihlava je krásný město, nevím jestli bych měnil – jelikož hodně cestuju, tak u nás je to stejně nejlepší, sedneš na kolo a za chvilku seš v lese, z náměstí vidíš na pole a díky vesmírnejm silám se tu stále vyskytujou podivný a zajímavý lidi. Už i Hitler tu studoval vstup do vesmírné brány, což podle studií se jedna nachází někde v Tibetu, druhá někde v Jižní Americe a ta třetí právě zde. Kámošova mamka o tom psala dokonce snad i nějakou knihu… Samozřejmě že se lidi z Jihlavy zdejchli za prací a studiema, někteří se už ani nevrátí, takže už nás tu zbylo jen pomálu, sice se vyklubala nová generace, která tu třeba rozjela Food Not Bombs a začla dělat taky koncerty, ale taky jich moc není.

Ked sa povedalo Jihlava, tak ma napadli miesta ako klub Edgar, ci Ponorka, ktore sa casto objavovali na czechcore.cz ako miesta koncert. Funguju este tieto miesta? Co sa za poslednych par rokov? A podstatna vec: myslis, ze prebehla zmena k lepsiemu?

Jojo, jak už jsem psal, sami sme tam dělali koncerty a spolu s náma další crews, jeden čas jich bylo fakt hodně. V Edgaru jsem dá se říct pracoval, když jsem chodil na střední školu – vymejšlel jsem tam s partou nadšenců program, každej se specializoval na nějaký štýlo a hezky jsme se doplňovali, fungovalo to na bázi DIY, dělalo se tam promítání, divadla, autorský čtení, hry, celkově jsem tam skoro bydlel. Pak se ale majitel zbláznil a o zbytek se postaralo město s fízlama. Teď je tam debilní diskotéka pro studenty. Ponorka stále funguje, jen se to už jmenuje „Ježek“, ale nikdy se mi tam moc nelíbilo a ta atmoška je tam taková prazvláštní. Stále se občas dělaj koncerty na garáži DIY, s vegan grilovačkama, což mám nejradši, i v tom Ježkovi, v poslední době se konaj akce v Diodu, což je nezávislá divadelní a taneční scéna, v Soulu, což je klub, kterej původně udělali lidi z Pio Squad a v baru Chilli, kterej se teď testuje a celkem to tam je v poho. Já už na akce rezignoval, občas s něčím pomůžu, ale kapelám, který mi píšou maily s prosbama už ani neodpovídám, není to v mejch silách. Poslední koncerty, co jsem dělal, byly hiphopový akce v Brně. K lepšímu to ale nejde, to si piš.

Prejdime k dalsiemu hudobnemu telesu, rozpovedz nam prosim pribeh Disbeatless, tak nejak v kratkosti od zaciatku po dnes.

Disbeatless vzniklo v roce 2006, na sklonku života legendární kapely Patník, kde ještě 13-14 letí punx drtili nehoráznej noise punk ala Disclose. Oni si pak proházeli role/nástroje v kapele, bubeník odešel a já si sedl za bicí jako bubenický panic. Od tý doby vlastně hraju na bicí. Ze začátku to byla pocta finskýmu punku (Rattus apod.), pozdějí víc disbeat a poté se k nám přidal s druhou kytarou Peťák (basa Průmyslová Smrt) a celkově se všechno začalo metalizovat až do nynější podoby, kdy hrajem metal jak hovado! Hehe.. koukni na http://bandzone.cz/disbeatless pro poslech a víc infa.

Vydali sme 4-way split na mini cédu (2006), jedno garážový demo na cédu (2008) a pak první vinylek (2010), což byl split se slavonickejma metalistama March Of the Hordes a vlastně první nahrávka ze studia. Mě osobně se to líbí, dneska už je to jinde, ale je to tam vyrytý v tom asfaltu. Deska byla benefiční na Anarchistický Černý Kříž, takže ten bordel k něčemu i byl – je vyprodaná, ale párkrát jsem ji viděl v zahraničí v nějakých distrech.

Mali ste v plane vydat spit s rumunskymi Pavilionul 32, ktory sa vsak neuskutocnil. Ake su teda dalsie plany Disbeatless v blizkej i dalekej buducnosti?

Nu, to je ta dnešní peripetie. Už delší dobu máme problém se sejít dohromady, zpěvák je polofunkční, tím pádem nezkoušíme a koncerty spíš odmítáme. Instrumentálně máme matroš na novou desku, ale zpěvy chybí. Dobrej kopanec byla výzva na split s rumunama, ale ti to nakonec odvolali díky problémům v rumunsku a tím padlo i domluvený studio a táhne se to dodnes. Je to takový v komatu, na přístrojích… Uvidíme.

Vratme sa este trochu naspat, v roku 2006 ste s Disbeatless vydali 4-way CD split, na ktorom sa objavil aj obskurny elektro projekt Fresh Trash, v ktorom mas tiez prsty ak sa nemylim. Tento projekt je asi najmenej znamy a preto by si nas mal s nim riadne oboznamit, lebo ani ja o nom nic viac neviem, hehehe.

Jáj, koukám že si se prošťoural všude, hehe! Ještě než jsem přišel k punku, tak sem si jel klasický Prodigy a podobný koniny a po letech mi Danek z Orlové dohodil odkaz na D-Trash records, který vydává samý elektro obskurnosti, někdy s politickým přesahem (počátek Atari Teenage Riot apod), což ve mně probudilo onu dávnou lásku a tak sem si řek, že taky něco zkusím a tak jsem prvně v programu HipHop Ejay, později ve FruityLoops začal tvořit. Tady http://bandzone.cz/freshtrash najdeš nějaký výsledky, ale ber to s rezervou – dřív, než jsem se nějak naučil s tím programem zacházet, jsem to zabalil, protože to byl hroznej časovej žrout a výsledky neodpovídaly věnovanému času. Doteď si občas nějakej drum’n’bass, digital hardcore, breakbeat, dubstep a podobný elektro vymoženosti poslechnu, je to mocný! Jen málokdy to má ale nějakej přesah, takže vyřádit a čau.

Fresh Trash ale nie je jediny projekt, ktory je vzdialeny klasickemu ponatiu hardcore/punk sceny. V roku 2010 ste sa vynorili s hip-hopovym projektom Krik z Ticha. Skusme spolocne preskumat najprv pozadie toho celeho, pretoze mam pocit, ze to tak trochu odstartovalo taku mensiu vlnu. Cize co predchadzalo vzniku zoskupenia, u koho vznikol napad a ako sa to cele stalo skutocnostou?

Mam taky pocit, ze relativne kratko potom ako ste vyliezli na „podia“ a vydali „stejnojmenne“ cd sa KZT daako rozdelil. Teda dovtedy som vas vnimal ako trojclenne zoskupenie, od ktoreho sa oddelilo Potme a myslel som, ze ste vlastne zostali len dvaja. Prosim, skus ma popravit a vysvetlit kolko ludi sa vlastne na fungovani KZT podiela.

Úplně původní Křikzticha vznikl jako pokus o angažovanej popík ve stylu Chumbawamba – kytara, bicí, klávesy – kde jsme zpívali texty Rudé Lůzy (riot!folkovej projekt Štěpána a dalších – http://bandzone.cz/rudaluza), potom, co se na to nějak vykašlali. Později i ten popík vyšuměl a setkali jsme se znovu s Cejnem (kytarista Rapsöd), kterej měl i svoje beaty a udělali jsme dva vály. Ten se však ale díky Rapsöd trhl a tak jsem oslovil Štěpána (aka Smrd), kterej do toho naplno šel. Byli sme oba nějakej ten rok bez práce a během chvilky se nám skrz ten elán vyklubalo několik válů, se kterejma sme po dvou měsících zkoušení rovnou vylezli na podia – však hned náš druhej koncert byl v Obludě:) Později se k nám připojila Martina (aka Tma, aka Potmě), která do toho vložila svůj ženskej neuro element a hráli sme ve třech. V létě 2011 vyšlo první album se 14 trackama a s ním přišel „rozchod“ s Tmou, takže jsme byli zase duo, dokud jsme nepotkali někdy v březnu 2012 Diviho (aka Nerv), kterej má podobně velkej nos jak Martina a řádně basovou flow, takže mezi nás pěkně zapadl. Martina teda teď jede solo jako „Potmě“, občas jezdí s Fakné a my sme zase ve třech. Externě s náma hraje naživo ještě DJ Edosh (Edoshův Kurník), kterej ovládá klávesy, trumpetu, saxofon, korg a elektronický pady a mastí to tam live, dále s náma hráli lokální DJ’s Deko, Bagr a experimentujeme s lokálním beatboxerem zvaným JohnyBeat, se kterým sme už taky měli živý vystoupení.

Samozřejmě do kapely patří i všichni, co nám dělali, nebo stále dělají beaty: Phoenicz, Edosh, Tehanu, Kopni Fízla Do Hlavy (KFDH), DJ JD, DJ Impuls, Fresh Trash, Foggy Fogosh, Budhi, Tofu Thrasher. No a proč vlastně hip hop? Je přístupnej skoro všem (i babičkám) a hlavně je tam spousta prostoru pro slova a myšlenky, který můžem srozumitelně (pokud zrovna nekódujem) šířit do světa. V tom má před hardcore/punkem a všech jeho odnožích prostě napřed. Navíc nemusíš vláčet šílený aparáty a těžký činely/stojany, prostě vemeš notebook, pár káblů a jedeš.

Ako si si vsimol, nikde sa ta nepytam na nejake vzory, alebo hudobne inspiracie ale tuto to jednoducho nemozem vynechat. Ktora hip-hpova formacia je KZT najblizsia, co z tohto stylu rad pocuvas a coby si druhym doporucil na vypocutie?

Oklukou napst k prvej otazke, pretoze niekedy okolo vzniku Krik z Ticha sa objavili a objavuju dalsie pankove hip-hopy (Sedma generace, Fakne, Potme, Edoshuv kurnik, Joe D…) preco teraz? Nie su nahodou vsetci z Jihlavy? Daj nam tipy na dalsie ceske (…) hip-hopy, ktore stoja za to.

Kill your idols vole. Já nikdy českej/slovenskej hip hop neposlouchal. U nás v Jihlavě jeli Jižní Pionýři (později Pio Squad), který dělali akce, pak i klub, ale nikdy mě to moc nelákalo. K hip hopu sem přičuchl až po tom, co sem slyšel různý anarcho hip hopy ze zahraničí (Collectif Mary Read, Mentenguerra, Kurzer Prozess, …) a později pak i viděl naživo, když sem cestoval po squatech (Direct Raption, Schlagzeiln, …) a to sem si začal říkat: „Jo, to je fakt dobrý sakra! Proč něco takovýho není i u nás?“ no a to byl vlastně taky jeden ze spouštěcích faktorů… Nevim, co je KZT nejbližší, protože jsme vlastně začli všecko od nuly – jako jasně, je tu Afarastafa (u kterýho jsme nahrávali), či Joe D, ale ti jedou něco jinýho trochu.. Když se koukneš na náš web http://krikzticha.wordpress.com do odkazů, tak tam najdeš kapely nám nějak podobný, či kapely, se kterejma sme měli co dočinění, ať to tady nemusím vypisovat:)

Je fakt, že potom, co KZT začlo, se vynořili tebou zmiňovaný další kapely (krom Joe D, ten byl už před náma), nejsou z Jihlavy, ale všichni se známe a potkáváme se na koncertech, protože právě tady ta scéna je fakt malá a celý to je pořád ještě mláďátko. Nejsme všichni z Jihlavy, z Jihlavy je Afarastafa, Joe D, Pio Squad, MC Zuzka, novej solo projekt Smrda zvanej IDKFA, z H.Brodu kousek od nás sou Memento Mori, ale sou tu i nový generace, který sou svým způsobem zajímavý, jen ještě trénujou, než vylezou. Každopádně jedině dobře, že lidi zkoušej něco novýho a nejsou zabřednutý do těch pekelně stojatejch vod, hip hop se dá pěkně modelovat a je to sranda v sobě objevovat nový věci.

Ste hodne aktivni co sa tyka koncertov a sli ste aj nejake to turne. Aky je rozdiel medzi turne s hip-hopovým projektom a punkovou skupinou, potazmo ako sa to da zaroven? Narazam na turne Gattaca+Remek, pocas ktoreho si vystupoval so svojim solo projektom Kolona.

Jo, koncerty jedou, řekl bych právě i proto, že to je „nový“ a lidi to (znovu)objevujou. Často hráváme na hardcore/punk akcích, těch hip hopovejch je míň, což je škoda. Ono ne že by si to „hardcore“ publikum nezasloužilo osvětu, ale u toho „hiphopovýho“ mi to přijde víc potřeba. Máme šťouravý a rejpavý texty, takže je to pak zajímavější – jak za tebou ty lidi po koncertě chodí a vyptávají se, jak jsme to jako mysleli, apod. První turné vyvstalo po tom, co jsme se zčuchli s polskejma klucíma (5000 a Miraho, nyní hrající jako FATAJS, label Rhymes Of Resistance), kteří to dělaj v podobným duchu jako my a nakonec z toho bylo 16-ti denní tour po německu/švýcarsku, 8 lidí v dodávce, 3 kapely a 2 DJ’s a vlastně se to krom muziky nijak nelišilo od toho, co sem byl zvyklej – hráli sme na squatech, autonomních prostorech, s klukama sme si taky padli do noty, takže prostě stejná valba, jen jedeš místo riffů rapy. Na podzimním tour 2012 Anglie/Belgie/Holandsko/Německo to zase bylo stejný, jen se straight edge posádkou, takže bez těch drinků a trávy, hehe…Jen jsem byl teda sám, bez feláků, což bylo těžší na udejchání. Naposled jsme jeli týdenní Polský tour s Edoshovým Kurníkem a IDKFA v březnu 2013, kdy jsem se zase já transformoval do nasranýho straight edge řidiče. Takže buď jsem černá ovce v SxE dodávce, se svejma 1-2 pivama za večer a nebo SxE hajzl mezi bandou vyhulů a kaličů, hehe…